Jaderná energetika bezpečná i šetrná vůči životnímu prostředí
JE Dukovany, stejně jako JE Temelín, patří z hlediska vlivu na životní prostředí mezi nejšetrnější zdroje výroby elektrické energie. Při jejich provozu není poškozováno životní prostředí, nevznikají skleníkové plyny, nespotřebovává s kyslík a suroviny (ropa, uhlí), které mají nenahraditelný význam, kromě jiného pro chemický průmysl.
Voda - odběr vody, kapalné výpusti
Hlavní smyslem odběru povrchové vody je chlazení okruhů jaderné elektrárny. Technologické odpadní vody jsou tvořeny z 90 % odluhy z chladicích okruhů. Množství odpadních vod, které jaderná elektrárna vypouští, představuje přibližně jednu třetinu množství vody odebrané. Mezní hodnoty limitů odběru povrchové vody i kapalných výpustí jsou závazně stanoveny ve vodohospodářském rozhodnutí; to respektuje i požadavky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Ovzduší - odpar a úlet vody, plynné výpusti
Odpar a úlet vody z chladicích věží představují přibližně dvě třetiny odebrané vody. Studie prokázaly, že kromě zanedbatelného zvýšení výskytu mlh a námrazy v bezprostředním okolí elektrárny nedochází k žádnému jinému negativnímu působení tohoto faktoru na životní prostředí.
Plynné výpusti jsou do okolí odváděny z JE Dukovany a JE Temelín ventilačními komíny, do nichž je vzduchotechnickým systémem soustřeďován přefiltrovaný vzduch z technologických prostorů elektrárny. Radioaktivní látky jsou ve výpustech zastoupeny zejména ve formě plynů (vzácných plynů a tritia) a aerosolů. Množství veškerých radioaktivních látek uváděných do životního prostředí ventilačními komíny představuje pouze nepatrné zlomky povolených hodnot.
Odpady
Nakládání s radioaktivními odpady je v obou českých jaderných elektrárnách věnována mimořádná pozornost. Byly vytvořeny podmínky pro řízené uvolňování neaktivní části odpadů vznikajících při provozu, což přináší značné úspory nákladů pro manipulaci se skutečně radioaktivním odpadem.
Při normálním provozu vznikají v jaderné elektrárně převážně nízkoaktivní, příp. středněaktivní odpady a použité palivo (použité palivo představuje cca 95 % všech zdrojů aktivity v jaderné elektrárně). Protože použité jaderné palivo lze po přepracování znovu použít, není stoprocentně považováno za jaderný odpad. Nicméně zbytek po přepracování tvoří vysoce aktivní odpad, který je třeba bezpečně trvale uložit. Vzhledem k tomu, že použité jaderné palivo a radioaktivní odpady představují potenciální nebezpečí z ozáření jak pro obsluhu elektrárny, tak eventuálně pro obyvatelstvo a životního prostředí v okolí, podléhá nakládání s těmito odpady přesně stanoveným pravidlům, jejichž plnění je kontrolováno provozovatelem jaderné elektrárny i státním dozorem.
Nízkoaktivní a středěaktivní odpady se zpracovávají v areálech elektráren a upravené jsou ukládány v úložiště jaderného odpadu v areálu JE Dukovany. Toto úložiště s kapacitou 55 000 m3 odpadu vystačí na celou dobu provozu českých jaderných elektráren.
Veškeré materiály a látky uváděné provozem elektráren do životního prostředí, stejně jako stav životního prostředí, trvale monitoruje také řada nezávislých organizací (vysoké školy, výzkumné ústavy). Monitoring jednoznačně prokazuje, že vliv provozu jaderných elektráren na okolí je velmi malý a je téměř neměřitelný i při použití vysoce citlivých detekčních metod.
Jaderná elektrárna Temelín z pohledu ekologie - klima
Na klimatické, popř. meteorologické podmínky v okolí jaderné elektrárny působí odpadní teplo a voda. Množství odpadního tepla je závislé na výkonu elektrárny. Tepelný výkon jednoho bloku JE Temelín je 3000 MW a na elektrickou energii se přemění 981 MW. Při provozu dvou bloků přejde přes chladicí věže do atmosféry ve formě odpadního tepla v průměru 4000 MW. Na klima však tato skutečnost nemá žádný měřitelný vliv.
Jaderná elektrárna Temelín z pohledu ekologie - hluk
Analýza možných zdrojů hluku a vibrací ukázala, že provoz elektrárny není zdrojem hluku a vibrací, které by mohly negativně ovlivňovat její okolí. Požadavky všech hygienických předpisů na ochranu proti hluku jsou dodrženy.
Jaderná elektrárna Temelín z pohledu ekologie - emise
Zátěž lokality emisemi je nepatrná. Jejím zdrojem mohla teoreticky být pouze pomocná plynová kotelna, která je vybavena pěti parními kotli, které spalují zemní plyn (spaliny jsou odváděny do tří ocelových komínů). Po zahájení provozu obou bloků je trvalý provoz plynové kotelny ukončen a kotelna je ponechána jako záložní zdroj.
Jaderná elektrárna Temelín z pohledu ekologie - radiace
Radiační situace se v areálu a okolí elektrárny Temelín sleduje průběžně. Dávkový příkon se zde měří nepřetržitě pomocí 24 čidel teledozimetrického systému (TDS), která jsou schopna zaznamenat hodnoty v rozmezí od 10 nGy/h až do 10 Gy/h (1Gy = 1 gray). Čidla TDS jsou v areálu elektrárny rozmístěna tak, aby byla zajištěna detekce sebemenšího úniku radioaktivity z elektrárny. Od září roku 2002 je v provozu systém staniček radiační kontroly okolí (SRKO), jehož sondy automaticky měří dávkový příkon v okolí.
JE Temelín zabezpečuje v rámci schválených programů monitorování radiační situace v okolí elektrárny od roku 1991, na vybraných místech v zóně havarijního plánování probíhá měření dávkových příkonů dvěma dalšími nezávislými způsoby (35 termoluminiscenčními dozimetry - TLD - a zařízením RSS 131 pro terénní měření příkonu ekvivalentní dávky).
Jaderná elektrárna Temelín z pohledu ekologie - voda
Tzv. technologickou vodu odebírá Temelín z přehradní nádrže Hněvkovice. Většina odebrané vody je používána pro odvod zbytkového tepla z reaktoru. Hlavní část odpadních vod, vypouštěných z elektrárny zpět do přírody, tvoří tzv. odluh (část vody chladicího okruhu). Vypouštění odpadních vod z elektrárny se řídí přísnými pravidly. Některé základní vlastnosti a parametry odpadních vod jsou sledovány kontinuálně, u ostatních kvalitativních parametrů odpadních vod je jedenkrát za 14 dnů sledována jejich koncentrace v miligramech na litr, jejich okamžité množství v gramech za sekundu a celkově vypuštěné množství za rok v tunách.
nahoru