Jaderná energie a ekologie - Jaderné elektrárny a trvale udržitelný rozvoj

k navigaci

Pokus o definici

Definovat trvale udržitelný rozvoj lze mnoha způsoby. V podstatě je však trvale udržitelný rozvoj - nebo přesněji způsob života - zaměřen na hledání harmonie mezi člověkem a přírodou. Jde o takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. V praxi je udržitelný rozvoj je soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických prostředků a technologií uspokojovat lidské potřeby, materiální, kulturní i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů.

Harmonie pilířů trvale udržitelného rozvoje

Zveřejněné statistické studie WETO 2003 - World energy, technology and climate policy outlook (EU), IEO 2004 - International Energy Outlook 2003 (U.S.DoE), IEA 2003 - Key World Energy Statistics 2003 (OECD), BP 2004 - Statistical Rewiew of World Energy 2004 (BP) ukazují, že trvale udržitelný rozvoj je možné zajistit jen harmonickým vyvážením tří pilířů, které zásadním způsobem ovlivňují a jsou ovlivňovány lidskou činností. Jsou jimi: ekonomika (a z ní vyplývající potřeba energie), energetika (dostupnost zdrojů) a ekologie (vliv těžby surovin, a výroby a spotřeby energie na životní prostředí).

Jaderné elektrárny ve světě na vzestupu

Lidstvo dnes ve světě využívá fosilní paliva (uhlí 23%, ropa 35%, zemní plyn 21%), uran (7%) a obnovitelné zdroje energie (voda 2%, biomasa 11%, ostatní 1%). Tyto zdroje jsou pak spotřebovávány v elektroenergetice, teplárenství, dopravě, průmyslu, domácnostech a službách. Světová výroba elektrické energie je zajišťována z elektráren uhelných (39%), plynových (18%), jaderných (16%), vodních (17%), olejových (8%) a ostatních (1%).

V roce 2011 bylo v 31 státech světa v provozu 440 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou 375 410 GW. Celosvětově vyrábí asi 14 % světové elektřiny. Z toho je nejvíce jaderných zdrojů provozováno v USA, ve Francii, Japonsku, Velké Británii a Rusku. V Asii se staví řada nových jaderných elektráren, především v Číně, Indii, Jižní Koreji a Japonsku a v Evropě je ve výstavbě finské Olkiluto 3, jenž je jadernou elektrárnou nové generace typu EPR. Ve Francii je připravována výstavba obdobného jaderného bloku s výkonem1600 MW ve Flamanville. V USA jsou licencovány nové typy reaktorů a vydána předběžná svolení se stavbou, mnoha stávajícím reaktorům se prodlužuje životnost.
Jaderná energetika hraje velmi významnou roli v zemích EU – z jaderných elektráren pochází přibližně jedna třetina (33 %) veškeré vyrobené elektřiny v Evropě.
I přes současnou "stagnaci" výstavby nových bloků výroba elektrické energie z jaderných elektráren roste. Důvodem je:

Zvyšování výkonu nad původní projektovou mez (např. ve Finsku až o 23 %)

Zvyšování spolehlivosti provozu (modernizace a rekonstrukce), optimalizace údržby a snižování neplánovaných odstávek bloků, což vede ke zvyšování koeficientu ročního využití výkonu.

Nejrozšířenějšími typy jsou tzv. lehkovodní reaktory. Ty představují 80 % všech provozovaných reaktorů ve světě (z toho tlakovodní 59 % a varné 21 %), a koncepčně se zcela odlišují od typu RBMK, který v důsledku selhání lidského faktoru způsobil v roce 1986 havárii černobylské elektrárny. V současnosti nabízené projekty tzv. Generation III+ jsou s tlakovodním reaktorem AP 600 a AP 1000 (Westinghouse), EPR (Framatome ANP), VVER 1000 (Atomstrojexport) a s varným reaktorem SWR 1000 (Framatome ANP - Siemens), ABWR (General Electric) a BWR 90+ (Westinghouse Atom). Vítězem na výstavbu 5. finského bloku se stal francouzsko-německý EPR o výkonu 1600 MWe. Z iniciativy USA vzniklo v roce 2000 mezinárodní fórum Generation IV, ve kterém jsou zastoupeny lídři jaderných technologií (USA, Francie, Japonsko, Jižní Korea, Velká Británie, EU a další).

Cílem iniciativy je propracovat technologie vybraných šesti perspektivních typů reaktorů pro nasazení po roce 2025 (rychlé reaktory chlazené plynem, olovem, sodíkem, vysokoteplotní reaktor chlazený plynem, nadkritický vodou chlazený reaktor, reaktor chlazený roztavenými solemi). Velká pozornost je věnována těm typům, které díky vysoké teplotě umožní kromě výroby elektrické energie i výrobu vodíku. Vodík je perspektivním palivem využitelným v budoucnosti především v dopravě, kde nahradí ropné produkty. Jedním z hlavních podmínek rozvoje je bezpečnost reaktoru.

Stručná charakteristika současné jaderné energetiky

Pro další rozvoj jaderné energetiky je třeba zajistit kontinuální zvyšování technické úrovně projektů, zvyšování a sjednocování legislativní úrovně bezpečnosti provozu jadernách elektráren mezinárodními normami a i nadále je nutné harmonizovat priority provozovatelů a předpisů dozorných orgánů. Důležité je poskytovat a šířit objektivní informace, pozitivně změnit přístup veřejnosti a politiků k jaderné energetice a dořešit otázku skladování a trvalého ukládání použité palivo i likvidace zařízení po ukončení provozu. K tomu bude nezbytný dostatek finančních zdrojů na investiční výstavbu (deregulace a liberalizace cen energií, úvěrová politika velkých bank a pojišťovacích společností pro nové jaderné zdroje) a zachování kontinuity jaderně energetického know-how výchovou nových nástupnických kapacit jaderných odborníků.

Jaderná energetika = obdivovaný i nepopulární sektor

I přes rostoucí a vítaný podíl alternativní výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů nemohou tyto zdroje nahradit současný podíl jaderné energetiky jako jednoho z rozhodujících zdrojů dodávajícího elektrickou energii v základním zatížení. Bez jaderné energie je jakákoliv naděje na snížení emisí CO2 a dalších škodlivin v ovzduší pouhou iluzí. Navíc spalování přírodního bohatství jako jsou uhlí, ropa a plyn, které by mohly být pro lidstvo využity daleko efektivněji např. v chemii a v lékařství, je možné označit jako plýtvání.

nahoru