Jaderná energetika a možnosti porovnání s jinými zdroji výroby elektrické energie
V porovnání s jinými zdroji energie má jaderná energetika nespornou výhodu v tom, že povaha radioaktivních odpadů a působení ionizujícího záření umožňuje aktivní výpustě velmi přesně měřit a hodnotit jejich přímý i nepřímý vliv na člověka a jeho životní prostředí. Tato měření se provádějí v případě obou českých jaderných elektráren - JE Dukovany a JE Temelín.
Hodnocení vlivu jaderné energetiky na životní prostředí lze realizovat buď kvantifikací jednotlivých účinků uvolňovaných výpustí, emisí a odpadů, nebo srovnáním různých technologií z hlediska jejich vlivů na životní prostředí.
Ovzduší a voda
Pokud jde o vliv jaderné elektrárny na kvalitu ovzduší, sledují se výpustě aktivních plynů. V případě vlivu na kvalitu vody, hodnotí se výpustě odpadních vod do okolních vodotečí.
Pro výpustě jsou stanoveny příslušným dozorným orgánem limity; ty jsou v souladu se zásadami radiační ochrany vždy podstatně přísnější, než by mohly být s ohledem na ochranu zdraví a životního prostředí. Provozní limity elektrárny jsou navíc ještě podstatně nižší. Jak dokládají výsledky monitorování prováděného elektrárnou i nezávislými dozornými orgány, plnit veškeré předpisy je pro JE Dukovany ani JE Temelín samozřejmostí.
Tritium
V souvislosti s množstvím radioaktivních látek obsažených v odpadních vodách se hovoří především o izotopu vodíku, o tritiu. To je obsaženo jak ve vodě, která se do elektrárny dodává, tak ve vodě, která je výsledkem provozu jaderné elektrárny. Pokud je vodní zdroj, do něhož odchází odpadní voda z jaderné elektrárny, využíván pro vodárenské účely, není důvod k obavám; zvýšení koncentrace tritia vlivem provozu jaderné elektrárny se prakticky neprojeví. K dostatečnému naředění dojde ještě před místem vodárenského odběru. Jiná situace je u vody přicházející do elektrárny. Zhruba tři čtvrtiny této vody se totiž v chladicích věžích odpaří, a tak se znečištění ve vodě koncentruje.
Dopady atomové elektrárny a elektrárny uhelné
Výhody atomové energetiky dokládá i porovnání radiační zátěže okolí způsobené jadernou a tepelnou elektrárnou spalující hnědé uhlí. Z tohoto porovnání vyplývá, že tepelná elektrárna zatěžuje okolí podstatně více. Radioaktivní látky obsažené v uhlí totiž nemohou být při jeho spalování nijak odstraněny a část z nich spolu se spalinami uniká komínem do ovzduší. Vzhledem k tomu, že se v emisích u obou typů elektráren jedná o odlišné radionuklidy (v případě jaderných elektráren jde o vzácné plyny a jód vznikající při štěpné reakci, u uhelné elektrárny o uran, radium a radon), je třeba porovnat účinek vyjádřený pomocí tzv. efektivního dávkového ekvivalentu. Ten má pro jadernou elektrárnu hodnotu na úrovni 0,001 až 0,01 mSv (0,01 tisíciny Sievertu) za rok, zatímco pro uhelnou elektrárnu je tento ekvivalent dvakrát až desetkrát vyšší.
Další vlivy, další porovnání
Často se v souvislosti s dopadem činnosti atomových elektráren mluví o tepelném vlivu. Na ten se pozornost zaměřuje vzhledem k faktu, že prostřednictvím chladicích věží se do ovzduší odvádí obrovský tepelný výkon. Dlouhodobá pozorování a měření v lokalitách s největším počtem jaderných bloků však dokládají, že jde vzhledem k nízkým hodnotám o zcela nevyhodnotitelný vliv.
Globální porovnání
Při porovnávání vlivů jednotlivých technologií výroby elektrické energie na životní prostředí je třeba vyhodnotit celý řetězec činností od získávání primárního zdroje až po likvidaci odpadů. Není pochyb o tom, že v případě jaderné energetiky je tento řetězec pod trvalou a velmi přísnou kontrolou dozorných orgánů i veřejnosti a že je jeho vliv na životní prostředí průběžně důsledně vyhodnocován. To nelze tvrdit o jiných technologiích výroby elektrické energie (jde např. o zátěže v souvislosti s těžbou uhlí apod.). Komplexní porovnání, i pokud jde o ekonomické vyhodnocení, není jednoduchou záležitostí a staví kvalitu a schopnost jednotlivých zdrojů energie do odlišného světla a pořadí.
Jaderné elektrárny nepřispívají k oteplování Země
Vzhledem k tomu, že jaderná elektrárna neprodukuje škodliviny typu oxidu siřičitého, oxidů dusíku a jiných karcinogenů, lze tento způsob výroby elektrické energie považovat v souvislosti s tvorbou skleníkového efektu za nejekologičtější. Nebezpečí atomové elektrárny tedy v souvislosti s oteplováním atmosféry nehrozí. Již dnes je jasné, že limity produkce oxidu uhličitého stanovené Kjótskou konferencí by nebylo bez využívání jaderné energie prakticky možné splnit.
Jaderná energetika a jaderný odpad
Nakládání s radioaktivními odpady upravuje v ČR zákon č. 18/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů (tzv. atomový zákon). Každý radioaktivní odpad podléhá regulaci a dozoru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Za bezpečné ukládání všech radioaktivních odpadů je na základě atomového zákona zodpovědná státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů. Zřízením Správy úložišť radioaktivních odpadů stát prakticky garantuje bezpečné ukládání všech radioaktivních odpadů.
Do odpovědnosti původce radioaktivních odpadů patří zejména krytí veškerých finančních nákladů vyplývajících z ukládání jaderného odpadu a jejich předání k uložení ve formě, která odpovídá schváleným podmínkám pro dané úložiště jaderného odpadu.
Zásadním požadavkem ve vztahu k životnímu prostředí a ochraně zdraví obyvatelstva je bezpečnost úložiště. Tu zajišťuje jak řešení konstrukce úložiště, tak způsob jeho provozování podle předem stanovených režimů a podmínek. Bezpečnost úložiště je dále prověřována soustavou kontrolních mechanizmů.
Izolace odpadů, jako základ ochrany životního prostředí, je zabezpečena pomocí aplikace multibariérových systémů uložení jaderného odpadu (přírodní i uměle vytvořené bariéry).
nahoru